Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. 5. 2015

  Jedná se o celodenní sportovně-společenskou akci, co do rozsahu vzhledem k možnostem pořádajícího města také docela masovou. Ovšem v tomto případě to má jednoznačně pozitivní rozměr. Akce se konala 1. května s centrem dění na boskovickém Masarykově náměstí a letos to byl šestý ročník. Pokud vím tak poprvé ve startovním poli figuroval název klubu STKZ (v předchozích letech běžel Pavel bůhví za koho). Naše účast byla sice jen skromná-dojnásobná, ale doufám, že příště to bude lepší, především proto je zde tento textJ. Hlavního běhu za sedmizubým hřebenem na 12,5 km se zúčastnilo 590 běžců a běžkyň a nejspíš jen málokdo z nich věděl tak málo, do čeho jde, jako já;-). V krátkosti k trase - vedla přes Western, arboretum, Pilským údolím a asi tři kilometry před koncem ji „zpestřilo“ stoupání k zámku a krátký seběh zpět na náměstí. Počasí nebylo valné, zataženo, s teplotou něco málo pod 15°C, tak aspoň, že nepršelo.

  Dále něco bližšího k závodu aneb ze zápisníku začínajícího běžce:
Po startu z chvostu startovního pole jsme drželi tempo okolních běžců, které mělo k přepálení hodně daleko. Na Western jsme tak vyběhli společně s Pavlem opravdu lehce. Vlastně jedinou potíží bylo mnou zvolené oblečení, kdy bunda nebyla dobrou volbou, jelikož jsem se začal hned zkraje potit. Nakonec ale po závodě byla zase fajn;-). Asi na čtvrtém km jsem dostával první choutky zrychlit, ale běželo se z kopce, takže jsem to ještě vydržel. Přidal jsem malinko až dole na silnici (pátý km), následovala první občerstvovačka, kterou jsem využil i ke krátkému počkání na Pavla, takže podél Bělé jsme zase chvilku běželi spolu. Ještě před Dukelskou jsem se ale opět snažil zrychlit, přestože jsem netušil co to se mnou udělá. Ve stejném svižnějším tempu jsem běžel i Pilákem, ale tam mě těch 2,5 km přišlo děsně dlouhých, takže jsem zašínal tušit následné těžkosti. Taky ano - v následném asi dvoukilometrovém stoupání k zámku mě celkem rychle došlo. Cítil jsem se jako při závěrečném stoupání na Hájnou horu na loňských kolech, taky jsem zvažoval kdy zastavím a odpočinu si. Jenže 2 km na kole není jako po svých, takže jsem to tentokrát se silami nevydžel a asi na půl minuty zvolnil do chůze. Bylo to na morálku, na nějaké zrychlení či gradaci výkonu nebylo ani pomyšlení. Krušnější to bylo o to víc, že stejně rychle (pomalu) přede mnou běžela dvojička, ve které jeden borec vytrvale povzbuzoval toho druhého, který na tom byl se silami zřejmě podobně jako já. To mu měl přece natočit do sluchátek a nemusel svým svěžím hlasitým projevem demoralizovat ostatníJ. Naopak až neskutečně pozitivně motivující byli povzbuzující diváci podél celé trati. Z mého pohledu nezkušeného běžce tleskali až moc, neboť jsem pak v eufurii místně zrychloval, což mi ještě ubíralo z už tak nedostatečných sil;-). Už ani moc nevím jak jsem se vyškrábal k zámecké zahradě, jen si pamatuju na neblahý pocit v ten okamžik, zda přežiju závěrečný půl kilometr. Začínal jsem mít pocit, že mě bude, jak se říká, píchat v boku. Naštěstí jediné co na mě pak už nemile zapůsobilo (naivka no), bylo několik běžců, kteří se evidentně po dokončení závodu vydali na obchůzku proti směru trati. Doběh už žádný černý scénář nepřinesl, byl krátký a rychlý. Běželo se totiž z kopce, což je o dost snadnější, ovšem v mém případě by se to dalo brát za novinku;-). Náměstí bylo stále pěkně zaplněno a vydatně povzbuzovalo. Po proběhnutí cílem jsem nejprve pocítil opravdu příjemný pocit, takový zdravý, svěží, jež jsem pociťoval dříve, poté co jsem se byl občas jen tak proběhnout, a na než jsem už skoro zapomněl. No zanedlouho jsem přece jen více pocítil namožená stehna a později i lýtka;-). Během toho, po drobném občervstvení, jsme s několika ostatními mě a Pavlovi známými běžci (výhradně naší úrovně samozřejmě) probrali jak se běželo atak. Ze všech stran byly slyšet pozitivní ohlasy, což pro význam akce podle mě není vůbec málo. Na závěr jsme shlédli předání cen těm úrovní úplně jiným běžcům a už se těšíme na příští rokJ.
 
Zbývá už jen méně důležitý přehled vybraných výsledků: 1. Jiří Čípa (1985, Bystré) 40:41 (17,7 km/h, 3:24 min/km), 27. Tomáš Videman (1970, Auto RZ Boskovice) 48:14, 60. Milada Barešová (Kometky) 51:23, 363. Pavel Havelka (1986, Velenov) 1:04:49, 380. Jiří Křepela 1:05:19 (ztráta 24:38, 11,0 km/h, 5:27 min/km), 482. Pavel Těžký 1:10:07 (-29:26, 10,3 km/h, 5:51 min/km). P.S. Někteří by byli patrně v cíli dřív než bych to já zvládl i na kole!:-)
 

Náhledy fotografií ze složky Boskovické běhy 2015