Tak už je to zase tady. V sobotu začal další ročník krajských soutěží ping pongu a my se vydali na cesty. První kolo v Otnicích a druhé v Blansku. Tentokrát jsme začali v Blansku s Céčkem, které své zápasy předehrává v pátek. Celý týden to vypadalo, že kvůli pracovním povinnostem nepojede Petr Krása starší, ale nakonec jsme jeli v „ plné síle“. Už na benzince Na Krhově Luboš hlásil: No dneska nemusíme nebo uvidíme nebo něco v tom smyslu?? No..., a v tomto duchu se pak odvíjel celý zápas. V sestavě domácích nastoupili dva noví, nám neznámí hráči a ti nás doslova a do písmene překvapili! Nyní k průběhu samotného zápasu.
V našem mužstvu vznikly dvě nové, dá-li se to tak ještě říct „naděné dvojice“. Petr a Zdeněk, jak se později ukázalo při rozehrávce v Otnicích, jedničky, a Luboš a já. Nicméně Petr se Zdeňkem prohráli 2-3, poté, co nezachytili začátek pátého setu a pak už to bylo složité. Luboš se mnou pak celkem hladce 3-0. Prý Luboš má ve čtyřhře skoro s každým téměř 100 procent, tak uvidíme, jak to půjde dál?? Takže 1-1 po čtyřhrách.
Dvouhry začaly slibně, já jsem vyhrál opět celkem hladce s Ondrou Procházkem, ovšem potom se to začalo zadrhávat. V první serii už jsme pak všechno prohráli. Luboš bohužel také hladce se Zukalem a naši obranáři oba 1-3. V druhé sérii jsem prohrál se Svobodou 1-3, když poměrně nadějně vyvíjející se zápas rozhodl třetí set, který jsem prohrál po asi pěti neproměněných setbolech. Petr prohrál s Procházkou, Luboš bohužel 2-3 s Košťálem. Jen Zdeněk po boji v hezkém zápase porazil Zukala 3-1. A tak před třetím kolem, 3-7. Třetí kolo začalo mojí prohrou se Zukalem v pěti setech, pak Zdeněk prohrál s Koštálem a bylo téměř vymalováno. 3-9!?!?! Pak sice Luboš porazil Ondru Procházku a Petr Lukáše Svobodu, ale na začátku čtvrté serie jsem ztratil po slibném začátku zápas s Kalužou, který měl opravdu svůj den a rázem byl konec. V tu chvíli měl Zdeněk dobře rozehraný zápas s Procházkem a tak jen škoda, že se nám nepodařilo dostat do posledních dvouher, kde jsme mohli ještě zabojovat o remizu.
Takže velmi „vyrovnaně“ všichni po bodu a jedna čtyřhra. To je opravdu málo a na kýžené body to tentokrát nestačilo. Nezbývá než poblahopřát našim soupeřům do Blanska.
Atmosféra zápasu byla velmi dobrá. Na zápase bylo možná 10 diváků, především z řad domácího oddílu a ti byli dobrým pomyslným pátým hráčem domácích.
Dal jsem si za úkol, že budu letos psát komentáře k našim zápasům a pokud možno, aby byly aspoň trochu vtipné. Ale v Blansku nám upřimně tentokrát moc do zpěvu nebylo.....
Jediné pozitivum bylo snad to, že jsme odjeli zdravě naštvaní s tím, že na jaře našim soupeřům tuto téměř potupnou porážku oplatíme. A hlavně, že druhý den v Otnicích už opravdu musíme!!!
- - - - - - -
Sobota 16,00 opět sraz na benzince a vyrážíme směr Otnice. Tentokrát snad ve zdravě bojové náladě, jak se později potvrdilo. Počasí bylo nádherné, v Brně příjemných 20 stupňů a tak i na místě bylo v herně dobré klíma, jak říká Luboš …... počasí.
Při rozehře asi pět minut před začátkem zjistil jeden z domácích hráčů, že nemá kontaktní čočky a že bude za deset minut zpět. Luboš neváhal a vyzval Petra se Zdenkem na čtyřhru na dva sety....o to, která dvojice bude nasazována jako jedničky a samozřejmě o pivo!!! Krása st., Moravec – Křepela, Cetkovský 2-0, to druhé nakonec asi bylo pro vítěznou dvojici velkou motivací. Viz poznámka z komentáře v Blansku. A tak začal zápas.
Petr se Zdenkem opět 2-3, a to vedli už 2-1 a 9-7, takže velká škoda. Těžko říct, jak tedy tyto borce do budoucna motivovat....??? Luboš se mnou opět 3-0, Lubošovi tedy jeho deblové kouzlo zůstává. A po čtyřhrách opět 1-1.
I v sobotu jsem začal jako první, tentokrát však neúspěšně. S Bublou jsem prohrával rychle 2-0, pak stejně rychle srovnal na 2-2. V pátém setu jsem prohrával už 3-6, dokázal otočit na 9-6, ale pak, prohra 9 …!?! Nezbývá než doufat, že se tohle politování hodné zavahání bude do budoucna opakovat Maximálně jednou za deset let...... Dnes to však s ohledem na další vývoj až tolik nevadilo, protože se jednalo o druhé a také poslední záváhání našeho týmu v tomto zápasu.
V dalším průběhu už jen samé výhry. Za zmínku stojí určitě první zápas Petra s domácím Vojáčkem, který Petr tak jako já otáčel z 0-2. Na rozdíl ode mne, ale Petr hrál po zbytek zápasu výborně, především v útočné fázi jeho hry, což jsme od něj už dlouho neviděli a zaslouženě zápas otočil a vyhrál. Takže velmi důležitý bod pro další vývoj zápasu a 4-2 pro nás. V druhé serii jsme já i Zdenek jasně zvítězili a poté, co Luboš dle jeho tvrzení poprvé porazil Vojáčka (3-1) a Petr pokračoval ve výborném výkonu a porazil velmi dobře hrajícího Bublu, byl stav 8-2. Já jsem pak porazil 3-0 Rafaje a Zdenek ve velké bitvě dvou obranářů 3-2 Vojáčka a mohli jsme se radovat z první výhry v letošním ročníku.
Utkání se odehrálo tentokrát bez diváků, ale zato ve velmi přátelské atmosféře, což bylo dáno asi tím, že se oba soupeři pravidelně potkávají a jejich vzájemná utkání jsou vždy vedena ve velmi korektním a zdravě sportovním duchu.
Za zmínku stojí snad už jen to, že než se někteří z nás stihli vysprchovat, tak někteří naši spoluhráči se již stihli přesunout do místího kulturního zařízení. Nálada však byla dobrá, a tak malé zdržení a nezbytný rozbor utkání nikomu nevadilo.
Po cestě zpátky jsme se dozvěděli o vítězství našeho Áčka v Hustopečích s dosti pikantními výsledky dílčích zápasů, kterým se nám nejprve ani nechtělo věřit. A vzhledem k tomu, že Áčko dokázalo stejným způsobem zvítězit i v neděli v Dubňanech, je víkendový import bodů našich družstev v krajských soutěžích velmi uspokojivý. Takže klukům z áčka velká gratulace a jen tak dále. Jak zní oblíbený pokřik Petra K st. Kdo je nejlepší? es-té-ká!!!
