Jdi na obsah Jdi na menu
 


 V sobotu ráno opět sraz na benzínce a vyrazili jsme do Silůvek. Tentokrát už opravdu bez Petra Krásy staršího, který dal logicky přednost pracovním povinnostem, což v dnešní době je prostě realita. A tak dostal první příležitost Honza Sekanina, který podává velmi kvalitní a stabilní výkony v Céčku.

 Na místě samém jsme se potkali se starými známými i novými tvářemi. Za Silůvky nastoupil Franta Záděra, Karel Vašulín, z těch známých a dále Zdeněk Paták a Radek Kolbert , bratr nám dobře známého Davida Kolberta. 

 Čtyřhry jsme odehráli Já s Lubošem a nová dvojice Zdeněk a Honza. Obě dvě dvojice jsme nebyli bez šance, ale tuším dvakrát jedna tři znamenalo již potřetí v řadě 0-2  po čtyřhrách. Nevím, jestli to už pomalu není k zamyšlení, ale uvidíme, co dál?!

 Tentokrát začal jako jednička Zdenek a jak jinak než po boji vyhrál 3-1, Paták s anti, tedy také obranář, takže některé výměny opravdu nebraly konce, ale Zdeněk byl v koncovkách trpělivější a tak je zvládl lépe a tím i celý zápas. Já proti Frantovi Záděrovi (sendvič), ač jsem ho již porazil, tentokrát 0-3, bez šance. Pak Luboš po velkém boji porazil 3-2 Kolberta. A to prohrával 0-1 a 7-10 a pak myslím 5-7 v pátém setu. A Honza prohrál s Vašulínem 1-3, když ho první setu překvapil svoji aktivní hrou. Pak ale dopředu trochu polevil a tento zkušený harcovník převzal otěže zápasu a vyhrál 3-1. Takže po prvních dvouhrách 2-4 bylo celkem přijatelné.

 V prvním zápase druhé série Zdeněk podlehl 3-0 výborně hrajícímu Záděrovi. Ve druhém zápase jsem hrál já s Kolbertem a celkem pohodlně jsem vedl 2-0. Bohužel tak jako Honza v prvním zápase jsem trochu polevil dopředu a soupeř se, jak se říká, chytil a srovnal na 2-2. V pátém setu se pak jednalo o vyrovnaný boj, který jsem, jak jinak??, prohrál 13-15. Toto byl jeden z velmi důležitých zápasů, kde se to tak trochu zlomilo, protože.... Luboš se rozehrál a lehce si poradil s Vašulínem 3-0 a Honza opět po ne špatném výkonu podlehl 1-3 Patákovi. A tak místo 4-6, tvrdá realita 3-7. 

 A tak začalo třetí a bohužel poslední kolo. Zdeněk podlehl 1-3 Kolbertovi, který na něj uměl a kupodivu Zdenkovi nedal moc šancí. Já si řek, že už asi o nic nejde a celkem v pohodě porazil Vašulína 3-1, který se rozčiloval a nadával - jako bych to už někde viděl - bez dalšího komentáře. Pak Luboš, který hrál opravdu dobře, ztratil prý jasně vyhraný zápas s Patákem, což byl další takový zlomový zápas, a když pak Honza podlehl suverénnímu Záděrovi 0-3, byl rázem konec.  Namísto ještě hratelných 6-8, to bylo 4-10!!!??

 Zdánlivě jasný výsledek, ale průběh bych řekl, že byl vyrovnanější. Bohužel se ale na dojmy nehraje. A tak v celkem přátelské atmosféře, za účasti několika diváků a divaček, což není zcela obvyklé, jsme nechali všechny 4 body po zásluze domácím. Nevím, ale moje předsevzetí psát pokud možno vtipné komentáře se nedaří naplňovat, asi to jde logicky ruku v ruce s našimi výsledky... Tak příště znovu lépe a radostněji. V Drnovicích to ale zítra nebude lehké!!!
 

---------
 

  V neděli ráno jsme po roce vyrazili do Drnovic. Znovu bez Petra Krásy staršího, a protože byl ohrožen i můj start kvůli rodinným záležitostem, jel tentokrát i Zdenek Křepela. Já to doma nějak ustál, Luboš nás nabral v Boskovicích a tak jsme jeli v pěti.
 
  V Drnovicích nás čekal soupeř posílený o hráče Kmoníčka, který přišel z rozpadnuvších se Moravských Prusů a stal se významnou posilou domácích, jak se i v tomto zápase výrazně projevilo. V herně nebylo právě teplo, ale měli jsme něco na zahřátí, takže to zas až tak nevadilo.
Ještě před utkáním se mně hráči soupeře ptali, zda jsem si nezapomněl raketu. Já odpověděl, že tentokrát „bohužel“ ne. Před rokem se mi to totiž stalo a jak vtipně domácí poznamenali, byl jsem první hráč, který tam přijel bez rakety a udělal 3 body. A tak v celkem přátelské atmosféře začal zápas.
 
  Čtyřhry jsme odehráli tak jako v sobotu tj. já s Lubošem a Zdeněk Moravec a Honza. Sice jsme uvažovali po sobotě o nějaké změně, ale Honza chtěl hrát znovu se Zdenkem, tak jsme to tak nechali a nakonec to byla dobrá volba. S Lubošem jsme, sice po dost utrápeném výkonu, ale porazili soupeřovu dvojici Srna-Kalousek 3-2. Honza se Zdenkem taky bojovali, ale na silnou dvojici Sedláček-Kmoníček to dle očekávání nestačilo. Takže 1-1 po čtyřhrách v pořádku, dle našeho očekávání.
 
  Tentokrát začal jako jednička Luboš, který z nás v Sobotu v Silůvkách podal nejlepší výkon. A začal výborně, vedl s domácí jedničkou Sedláčkem 2-0 a myslím 9-7 a 10-9, pak ještě 10-8 nebo 9 v pátém setu, ale bohužel nešťastně prohrál 2-3. Já nastoupil poprvé proti Kmoníčkovi. Než jsem si zvykl na jeho styl, bylo 0-2. Třetí set byl již trochu vyrovnanější, ale špatná moje koncovka a byla z toho jasná porážka 0-3. Potom Zdenek Moravec Prohrál s Kalouskem 0-3, když myslím dva sety vedl 10-8, ale taktéž nezvládl koncovky obou setů. Takže jediná naděje v prvním kole byl Honza, který se Srnem vedl 2-1, ale pak, řekl bych trošku nedostatkem zkušeností prohrál další dva sety, takže celkem 2-3. Takže po prvním kole 1-5, a to nevěstilo nic dobrého!!!??
 
Je třeba říct, že nás domácí trochu překvapili nezvyklým pořadím nasazení hráčů, což jim ale vyšlo na 100%.
 
  Druhé kolo začal Luboš s Kmoníčkem a ačkoliv jsem hrál s Kalouskem, tak co jsem stihl sledovat, hrál opět vynikající zápas, vedl 2-1, ale bohužel, a to už bych se stále opakoval, opět 2-3 prohrál. Já porazil Kalouska 3-1, čímž jsem snížil náskok domácích na 2-6. Pak nastoupil Zdenek Moravec proti Srnovi a opět prohrál, tentokrát 1-3. Zdálo se nám, že tentokrát Zdenkovi trošku chyběl pohyb, který je pro precizní obranu nutný. Poslední dvouhru druhého kola odehrál Zdenek Křepela, který vystřídal Honzu Sekaninu. Ne kvůli výkonu, ale pro to, aby si Zdeněk taky zahrál. Dostal ale na rozehrání nadmíru těžkého soupeře Sedláčka a prohrál 0-3. Takže 2-8 po druhém kole a to jsme už byli jak se říká na kapačkách!!!
 
  Třetí kolo začal Luboš s Kalouskem a možná pod dojmem z předešlých nezdarů trochu polevil. A ač byly sety velmi vyrovnané, tak se to projevilo ve výsledku, který byl 1-3 v neprospěch Luboše. Já mezi tím porazil 3-0 Srnu. Ve druhé i třetím setu jsem vedl 8-4, ale soupeř začal více riskovat a zejména některé jeho bekhendové údery měly možná ligové parametry. Tím více si vážím této výhry, neboť i přes zlepšenou hru soupeře jsem obě koncovky zvládl aktivní hrou. Nicméně stav 3-9 už bral téměř všechny naše naděje na úspěch. Zvláště když oba Zdeňky čekali těžcí soupeři. Zdenek Moravec sehrál pětisetovou bitvu se Sedláčkem. Jenže mezi tím Zdeněk Křepela prohrál jednoznačně s Kmoníčkem 0-3, a tak Zdenkova, byť určitě cenná výhra nad Sedláčkem znamenala jen úpravu celkového skóre na 4-10???? Takže znovu zklamání z výsledku a odjíždíme z Drnovic, tentokrát s prázdnou.
 
  Je za námi polovina podzimu a tak je možná vhodná doba na nějaké širší zhodnocení. Jelikož ale ve chvíli, kdy píšu tento příspěvek, je už odehrán zápas se Šošůvkou, rozhodl jsem se, že ho napíšu až po příspěvku o tomto zápase, neboť bude rozhodně o čem psát!